Ve čtrnácté kapitole Lukášova evangelia Ježíš říká těm, kteří se chtějí stát jeho učedníky, aby si nejdříve sedli a spočítali si náklady, viz Lukáš 14:26 až 33.
Mnozí z těch, kteří jsou z toho pokolení, jako já, jsme si mysleli, že na to máme. Mnozí udělali to, že se pustili do průkopnické služby. Jiní se rozhodli, že nebudou mít děti. Jiní, že jejich děti nebudou mít žádné vyšší vzdělání, a jiní se vzdali zajímavých a lukrativních postů v zaměstnání, nebo se odstěhovali do míst, kde jich bylo více zapotřebí. V podstatě jsme se vzdali všeho a byli jsme rozhodnuti i nechat se pro Ježíše zabít.
A přesto jsme tu obraznou stavbu nedokončili. Mnozí to nakonec vzdali, nebo byli vyloučeni, nebo jsou svědky Jehovovými ale velice vlažnými. Obrazně řečeno máme na dresu nápis, který zní, nejsem svědek, ale jsem u svědků.
Kde se stala chyba a kdo za to ponese odpovědnost.
Jednoduše řečeno, nedostali jsme od vedení všechna a správné informace. Je to, jako byste chtěli od Erkila Poirota, aby vyřešil složitý případ a nedali mu nutné informace. No, on by to nakonec asi vyřešil, protože má šedé buňky. My jsme je tehdy neměli, jen nadšení a víru v to, že naše vedení ty buňky má. Čas však ukázal, že je neměli, ani nemají. Často totiž tvrdí že ví, ale ví …
Co s tím máme dělat. To, co je napsáno v Bibli, se vždy splnilo, plní a také bezezbytku splní, to víme.
Co nyní můžeme ještě udělat.
Ježíš důrazně vybízel, „zůstaňte bdělí“ a to se stalo pro mnohé kamenem úrazu. Protože, aby člověk mohl být bdělý, tak si musel také občas odpočinout a rozvrhnout správně síly. A protože jsme byli vtlačeni do situace s představou, že konec bude zítra, tak jsme neodpočívali. Byli jsme na tom tak, jako lidé po zemětřesení. V sutinách jsou naše děti, rodiče, sourozenci a přátelé, a pokud je nevyhrabeme do tří dnů, tak je s nimi konec. Kdo z vás by v dané situaci odpočíval, nebo jel na dovolenou k moři?
Ukázalo se však, že to tak není a tak jsme vyčerpáním padli. Mnozí z nás od té doby spí hlubokým spánkem deset, patnáct, nebo více let. A náhle se ozve hlas Ježíše Krista, který říká: „Vstávat, už jste spali dost dlouho“. Je to jako v tom proroctví od Sibyly, kdy živí říkají těm mrtvím „vstávejte, ať si můžeme lehnou na vaše místo“.
A já si najednou uvědomil, že to, co se nám nepěkného v životě stalo, bylo k našemu prospěchu. Jehova viděl naší upřímnou snahu i naše upřímné srdce a dovolil, aby nás postihli hořké chvíle. Stalo se to k našemu užitku. Nyní jsme odpočatí, mnohem moudřejší a víme toho mnohem více a můžeme toho udělat ještě mnoho.
A tak vzhůru ospalci a do práce, protože nyní je ta správná chvíle pomoci upřímným lidem, aby pochopili, proč jsme zde a kam se lidstvo ubírá.
A vás, kteří si myslíte, že jste na tom u Boha dobře, prosím ustupte stanou a nepřekážejte těm kteří uslyší tento hlas a pustí se do práce. Ježíš jasně řekl: „Nepřišel jsem volat spravedlivé, ale hříšníky“ a také „zdraví nepotřebují lékaře, ale nemocní, ano“.
Pokud se vám na tom něco nezdá, tak si dejte pozor, aby vás Jehova nesmetl a vy jste nakonec neskončili v hrobech těch, pro které jste je vykopali.