15.4.2020
Před několika dny jsem popsal sen, ve kterém jsem byl Bohem pověřen k jednání.
To bylo ve středu a já se těšil na pátek, protože jsem jel na chalupu, kde mám klid a čekal od Boha další informace.
Ve čtvrtek ráno, jsem jel pro potravinové zbytky k Tescu. A u kontejneru leží osamocená a smutná tisícovka.
To, že byla tak sama, mně také rozesmutnělo a tak jsem jí uložil do peněženky k druhým, aby se rozmnožila. Pak jsem jel do práce a tam jsem se od jednoho kolegy dozvěděl, že ředitel za mými zády, aniž mi to řekl, dovolil nějakému „vandrákovi“, aby mi konkuroval. Mně osobně to až tak nevadí, ale osazenstvo je rozhozeno, protože ten vandrák je hladový a bere jim přivýdělek. Já jim nevadím, protože tam lovím jen jednou týdně a oni nerušeně mohli lovit čtyři dny.
V pátek jsem neměl žádný sen, který by mi něco napověděl. Říkám si, musím se asi pořádně vykoupat, protože jsem špína a Jehova má rád čistotu duchovní, ale také tělesnou. Dvě hodiny jsem se odmáčel ve vaně a těšil se jak malý kluk a ono nic.
Pak o tom všem přemýšlím a hledám, kde se vloudila chybička.
Vrátil jsem se k tomu snu a přemýšlel o detailech, protože ty jsou v pochopení rozhodující.
Na tom prýmku byly dvě zlaté hvězdičky a to přesně takové, jako mají důstojníci ve vojsku. Byly obě pěticípé. Nevím, jestli obě patřili mně, nebo jedna byla mého přítele Krištofa, bez něho jsem nula. Ale tam je záhada, protože on je přesvědčen o tom, že bude vzat do nebe. V tom případě by ta jeho hvězdička musela být šesticípá. Moje naděje je pozemská a tak je hvězdička jen pěticípá.
Další detail, kterého jsem si jasně všiml, ale nepsal o něm, byl v tom, že ta moje hvězdička na tom trojúhelníku svítila docela nejasně, nebylo to nic oslňujícího a ty cípy tam nebyly vidět. To světýlko bylo kulaté.
Nakonec jsem usoudil, že tím, co podniknu, nijak nezazářím, a tak musím být hodně pokorný.
A ty události mi říkají, že mám světskou práci opustit, protože se Bůh o mne finančně postará. A to je moje Achylova pata, protože já to nedělám až tak pro peníze, ale kvůli adrenalinu. Ale když to zvážím, tak si po uveřejnění toho, co se chystám, adrenalinu užiji přehršel.
Jsem z toho celý rozladěný, protože mi dochází, že od Boha další pokyny nedostanu, protože on čeká na to, co udělám já.
Nakonec jsem zavolal Pražákovi, protože on umí dobře Anglicky a já potřebuji takového překladatele. Mimo jiné jsem mu poslal anglickou verzi soudních procesů, kterým čelí Svědkové Jehovovi v Austrálii.
Při minulém rozhovoru, mi pořádně hnul žlučí a tak jsem čekal, že půjde do sebe. Já ten hovor platil a on mluvil a mluvil a zlehčoval a hájil, až mně nakonec přesvědčil.
Říkal, že si děti často vymýšlejí a nyní se toho chytili odpadlíci a hrozně to rozmázli a že má také osobní zkušenost. Prý kdysi vedl studium Bible s jakýmsi chlapcem a když si získal jeho důvěru, tak ten hoch říkal, že nějaký strýc, neboli jiný svědek, je homosexuál.
Uvědomělý Pražák to hned vyklopil jeho matce. Ta mu prý dala po hubě s tím, že o ní může také roznášet pomluvy. A bylo vše vyřešeno.
ÁÁÁ takhle se to má dělat.
Ale co když měl ten chlapec pravdu??? Tato osobní zkušenost, jej k Bohu určitě nepřivedla.
Problém však není v tom, kolik těch žalujících má pravdu a kolik jich chce jen získat milióny dolarů odškodného. Za to pokutu nedostali, ale proto, že nechtějí vydat dokumentaci, aby ukázali soudům, jak je suplovali, protože porušili zákony a byť jen sporné případy neoznámili.
Nakonec jsem mu zacvakl mobil a těžce se rozdýchával. Já se vůbec divím, že se s ním o tom bavím.
Nakonec jsem zavolal jinému rádoby příteli a opět sprcha.
Už aby Jehova zakročil a tak dál.
On ty pedofily odstraní. Ale já se nedal a říkám mu: „Je přece napsáno, že vše utajené bude odhaleno“. Ti ukřivdění na to čekají, aby se mohli k Jehovovi se vztyčenou hlavou vrátit, protože dnes nemohou, když to jsou odpadlíci.
Ale opět stejná píseň. Jehova přeci vidí do srdce, a tak ti ukřivdění přežijí.
To už mi také hnul žlučí a tak mu říkám, „nemluv za Jehovu“, protože je psáno, že ten kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn, ne ten kdo byl odkopnut a dostal po hubě. Protože takoví lidé na Boha zanevřeli a pokud neuvidí Boží zásah, tak se neuzdraví.
Nedávno jsem četl jeden příběh z Bible a napsal o tom povídku. Šlo o to, jak ten Levita rozřezal svou manželku, která umřela následkem znásilnění, a části jejího těla rozeslal po celém Izraeli.
Nakonec z toho byl obrovský masakr a nejvíc z těch, co zahynuli, byli ti nevinní, kteří s tím neměli nic do činění.
Prosím vás lidé přemýšlejte. Jehova nebude skákat, jak vy pískáte. Pokud jste zbabělci a nechcete říci pravdu na obhajobu nevinných, tak ve velkém soužení bídně skončíte.
Bůh stanovil právní postup, jak máte jednat a ne zalezlí čekat, až to on zázračně vyřeší. Ano, on si poradí i bez vás, ale vy to máte spočítané. Důkladně se zamyslete nad tím, co dělat a proč. Viz III. Mojžíšova 5,1 cituji: „V případě, že nějaká duše hřeší tím, že slyšela veřejné proklínání, a je svědkem, nebo to viděla nebo se to dozvěděla, jestliže o tom nepodá zprávu, potom se bude zodpovídat za své provinění“.
Co to znamená???
Pokud jsi očitým svědkem vážného hříchu, nebo o tom něco víš, ale mlčíš, tak jsi spoluviník.
Tak nesoudím já, ale Bůh.
A to mně nyní nejvíc žere, protože se to týká nyní mně a já se neumím rozhodnout.
A pak se stalo něco zvlášního.
Ráno jsem jel do práce, jako by se nechumelilo. Tam jsem se dozvěděl, že mají inventuru. Takže jsem tam byl zbytečně. Večer jsem byl rozladěný a tak jsem se v modlitbě do Boha pustil. Vytýkal jsem mu, že mám velký problém, se kterým se nedokážu vyrovnat. Věrný a rozvážný otrok byl Ježíšem ustanoven aby vykonával velice důležitou činnost a kdo jsem já, abych proti tomu brojil, i když mám pravdu. Co když mně popichují démoni, abych upozornil na jejich vzbouření. Oni se přeci nezodpovídají mně, ale Kristu.
V noci jsem měl sen.
Zdálo se mi, že jsem byl Bohu nevěrný a pak mě dva dny krutě pronásledovali démoni. Zřetelně jsem je viděl. Nebyli větší než jeden metr a chtěli na mně peníze za mlčení, protože byli mého hříchu svědky. Já jim dal asi padesát korun, ačkoli jsem měl v peněžence několik tisícovek.
Začal jsem prchat a oni za mnou. Házel jsem po nich kameny, ale oni to nevzdali.
Po dvou nocích utrpení jsem Jehovu prosil o odpuštění s tím, že bych potřeboval nějaký hmatatelnější důkaz o jeho spojení se mnou.
Z tohoto snu jsem pochopil, že pokud od svého pověření cuknu, tak mně démoni zničí.
A zase jsem měl sen.
Byl jsem mladý a s vrstevníky jsme šli k vojenskému odvodu. Nejdříve jsem byl ve skupince, která nesla označení 5c.
Pak jsme se ocitli v nějaké místnosti, ve které byla obrovská rotační plošina. A jak se otáčela, tak nás to třídilo a já se dostával do jiných skupin, až jsem nakonec měl jako jediný označení 1a. Celou tu dobu, jsem se velice divil a říkal si, to neví, že nosím brýle??? K čemu jim budu asi zapotřebí???
Nakonec jsem zjistil, že prý mám nějaký zvláštní dar, který druzí nemají.
Pak mně odvedli k jakési studni se zakalenou vodou, a že prý do ní spadla kráva, kterou mám vylovit.
Já je poslechl, protože v mládí jsem byl v potápění skutečně nejlepší. Krávu jsem nakonec našel, ačkoli byla hodně hluboko. Do čumáku jsem jí nafoukal vzduch a ona vyplavala nahoru. Já myslel, že jsem jí tím zachránil.
Ale pro mě to neskončilo a já se potopil znovu. Zjistil jsem, že mám pomocníka. Byl to takový malý a přátelský delfín.
S jeho pomocí jsem vylovil zvláštní předmět. Vypadalo to, že to je asi padesát centimetrů dlouhý náboj do děla. Když jsem z něj otřel bláto, tak to vypadalo, jako ze skla a hrálo to všemi duhovými barvami. Ale vzhledem k tomu, že jsem v mineralogii naprostý amatér, to mohl být nějaký krystal nedozírné hodnoty, protože řeším problém, ve kterém je Ježíšovo postavení v úloze krále národů, velice pošpiněno kresbami, které se objevuji v literatuře Svědků Jehovových.
Bylo to docela těžké a já jej hodil jednomu přihlížejícímu. A pak jsem se probudil.
Jsem z toho úplně vedle.
Jiný důkaz, kromě toho co mám, už asi nedostanu. Mojžíš dostal hůl, se kterou dělal zázraky, a přesto měl velký problém Židy přesvědčit, aby mu uvěřili.
A co mám já.
Sny a Božího ducha????
Svědkové Jehovovi v takové věci nevěří. V jejich očích budu jen chudák, který je pod vlivem démonů a šílený spiritista. Když do toho půjdu, tak je to sebevražda, ale před Bohem utéci nemohu.