1.3.2021
V biblické knize , kterou napsal apoštol Pavel Galaťanům v šesté kapitole a verších 7 až 9 je napsáno ; 7 „Nedejte se zavést na scestí : Bohu se nelze posmívat. Vždyť cokoli člověk rozsévá, to také sklidí; 8 protože kdo rozsévá s ohledem na své tělo, sklidí od svého těla porušenost, ale kdo rozsévá s ohledem na ducha, sklidí od ducha věčný život. 9 Nevzdávejte se tedy konání toho, co je znamenité, neboť v patřičném období budeme sklízet, jestliže neochabneme.“
Problém je v tom, že se nesklízí hned, ale v patřičném čase a to může být zítra, nebo také za tisíc let.
To je potvrzeno i jiným biblickým textem, který říká. „Protože trest nepřichází rychle, lidské srdce se naklonilo ke konání zla.“
Náš problém je v tom, že nyní žijeme v čase konce a tak nás konečný verdikt může jednou pro vždy vyřadit ze hry.
Vážný nedostatek také vidím v tom, že nás někdo může, a to docela snadno zavést na scestí a my si toho vůbec nebudeme vědomi a to až do chvíle, až nám Bůh jasně odhalí, že jsme zavrženi.
Já se tady nyní zamyslím nad svým životem a doufám, že se z toho poučíte.
V mládí jsem řádil jako mor. Rozséval jsem s ohledem na své tělo. Jednal jsem jako v té písničce, kde se zpívá „Jed jsem, pil jsem, hodoval jsem. Hezký ženy miloval jsem.“
Navíc jsem byl velice bezohledný a také zlý. Ublížil jsem svým rodičům, sourozencům a běda každému, kdo mi zkřížil cestu.
Ale, že bych od svého těla zakusil něco zlého, tak to ani náhodou. Zlé zakusili ti kolem mě.
Spokojený jsem však nebyl, protože jsem vnitřně velice trpěl.
Moje maminka nám v dětství vyprávěla o Bohu zajímavé příběhy, které vedli k tomu, že jsem měl silnou víru. A ještě jsem měl jeden hendikep, které ty moje oběti neměli.
Hrozně jsem se bál Božího soudu, protože moje maminka jej uměla vylíčit velmi barvitě.
Ve třiceti letech jsem už měl všeho plný kecky a rozhodl jsem se napravit.
Řízením Boha jsem se stal Svědkem Jehovovým a v duchu jsem se radoval, že mám vyhráno.
Věnoval jsem se tomu naplno a dělal vše, co si moji učitelé přáli.
Rychle jsem dostal mnoho odpovědné práce a jedním z těchto úkolů byla služba ve vězení.
Chodil jsem tam asi deset let a snažil se těm dřívějším kamarádům vysvětlit, co mají dělat, aby získali věčný život.
Chodil jsem tam poctivě každou neděli a vždy prožíval stejné trauma. Jedna brána, pak prohlídka, pak druhá brána, třetí brána, čtvrtá brána a pátá brána. A v tu chvíli jsem byl vězněm.
Ale že bych tam slavil nějaký úspěch, tak to ani náhodou.
Já se snažil a posluchačů jsem měl také dost, ale výsledek ?
Problém byl v tom, že tam chodila také moje špinavá konkurence v podobě farníků různých církví. Největší úspěch tam měli Baptisté.
Ono tam chodilo s jejich farářem i několik mladíků s kytarami. A zatímco já se poctivě snažil pomoci těm vězněným darebákům vysvětlit to, co je nutné udělat, aby jim Bůh skrze Krista mohl odpustit, tak oni hráli na kytary a naučili je jen jedem biblický verš, který říká „Věř v Ježíše a budeš spasen.“
Dokonce se stalo, že do mé učebny pronikli dva jejich stoupenci, kteří s očima navrch hlavy mi tam skandovali tento biblický verš.
Jistě mi dáte za pravdu, že jsem proti takové konkurenci nemohl obstát.
Nebo si myslíte, že jen víra k záchraně stačí ?
Ale přineslo to určité ovoce, protože jsem si začal klást jisté otázky a přemýšlet o nich.
Například, proč jsme my křesťané tak nejednotní. Pokud tu máme jednoho Boha Otce a jednoho Krista, který nás svou obětí vykoupil, proč si přetahujeme jeho ovečky a proč se navzájem pomlouváme a nenávidíme.
Kdo má vlastně užitek z těch Pánových ovcí, a o co tu vlastně jde ?
Nakonec jsem pochopil, že ovečka je, jak to říkal jeden bandita, který se jmenoval Kalvera, jen prostředek k ostříhání. Čím více věřících, tím je více penízků a vedení církví mají hody a jejich bůh, kterým je jejich břicho se má dobře.
Ani nevíte jak jsem byl šťastný, protože Svědkové Jehovovi neslouží pro mrzký zisk, ale ochotně a obětavě hledají ovečky pro svého Pána, a dokonce i jako já, to ze svého všechno platí.
Pak se začaly dít divné věci a já si časem uvědomil, že každý rok duchovního vedení ve spojitosti s touto církví mi přineslo jednu dioptrii. Takže po patnácti letech jsem měl těch dioptrií patnáct.
V podstatě se dá říci, že jsem začal sklízet to, co jsem zaséval třicet let.
Nakonec jsem byl nespravedlivě a účelově vyloučen, protože se chtěli zmocnit mého majetku a já se bránil.
Začal jsem se na věci dívat z jiného úhlu a každý rok, se jedna dioptrie vytratila.
Dnes vidím věci, o kterých jsem neměl ani potuchy a jsem vděčný Bohu, že dovolil abych touto životní etapou prošel. Ale je možné i to, že se mi to přihodilo kvůli vám, abych vás mohl pravdivě a objektivně informovat.
Když to vše shrnu a vyhodnotím, tak mohu s klidným svědomím říci, že Svědkové Jehovovi jsou v pozici, kdy jako jediní ze všech církví světa slouží Bohu Otci a Ježíšovi v jeho plánu, který přinese v budoucnosti, všem upřímným lidem věčný život v ráji.
Jejich problém je v jejich pýše. Celé jejich vedení se zaprodalo Belzebubovi, ale obyčejní svědkové o tom nemají ani potuchy a pokud byste jim chtěli pomoci, tak narazíte na stěnu. Oni v podstatě Bohu lžou, protože jejich Bohem je jejich organizace, v čele s tak zvaným „věrným a rozvážným otrokem“, o kterém je v Bibli psáno, že se stane ničemným a Ježíš jej nakonec zlikviduje,
viz Matouš 24 : 48 – 51
Nedávno mi jeden z nich, který touží po dalším povýšení, řekl upřímnou pravdu. Pro něj je Alfou a Omegou ne Bůh Jehova, nebo Kristus, ale věrný a rozvážný otrok. On to alespoň neskrývá. Dokonce to řekl před několika jinými staršími a všichni mlčí. Proč asi?
Oni jsou na tom stejně, jako vedení Izraele v době proroka Eliáše.
Z pohledu Eliáše všichni, kromě něj uctívali Bála, ale Jahve mu řekl, že v Izraeli je sedm tisíc lidí, kteří zachovávají Jahvovi věrnost.
Kdybys tam tehdy žil, co bys udělal ?
Jediná možnost bylo v tichosti čekat, až Bůh zasáhne, a to se také nakonec stalo ohnivou zkouškou na hoře Karmel, to strhlo lavinu událostí, které vedly ke smrti královské rodiny a všech jejich přátel a nakonec ke smrti všech Bálových ctitelů v Izraeli. Jehu, který byl Bohem Jahvem k tomuto účelu pomazán však chválu nesklidil.
Bylo to proto, že nejednal důsledně a z Izraele neodstranil zlatá telata, která Izraelité uctívali.
Podobné to bylo v I. století.
Židovští vůdcové byli synové Ďábla, jak jim to Ježíš otevřeně řekl a běda každému, kdo se jim nepodřídil.
Nakonec přišla římská vojska a sklidili to, co zasévali. O život tehdy přišlo asi 3 milióny lidí, kteří se jich báli a tak je poslouchali. To znamená, že věrní Svědkové Jehovovi budou dál pracovat a oznamovat dobrou zprávu a vyučovat učedníky a křtít je ve jménu Otce, Syna a svatého ducha.
Oni totiž nemají kam utéct, jedině do Velkého Babylóna. V blízké budoucnosti zažijí Boží soud nad svým ničemným vedením.
Ježíš je bezesporu používá, takže cesta k Bohu je v současnosti jen skrze ně. Ostatní církve jsou součástí tohoto světa a Velkého Babylóna, to znamená, že jejich nauky jsou mylné a zavádějící, a slova o Kristově lásce jsou v jejich srdcích jen velkou bublinou.
Zatím, protože nikdo jiný tu dobrou zprávu o Ježíšově budoucím království, oznamovat lidem nechce.
Nyní se vám pokusím vysvětlit, jak se vyhnout tomu, aby vás někdo nesvedl ze správné cesty.
Využiji k tomu exprezidenta Václava Klause.
Před čtrnácti dny jsem se podíval na denní zprávy a internet.
A on tam zrovna perlil.
A že prý naše vláda nic s tím virem nedělá.
On jako politik nelže, pouze využívá veřejného mínění většiny, aby se jim vlichotil. A přesně tak jednají i mnozí predátoři v křesťanstvu. Jeho slova a příklad vedou k tomu, že se mnozí nakazí jeho názory a pak sklidí problémy, nebo i zemřou.
Pan Klaus dostal od dnešní vlády zadarmo dvě roušky a dva respirátory, ale on je nenosí a proč také, ten vir je prý jen marketingový strašák.
Nevím, co by vláda mohla ještě více dělat. Nařídila jistá omezení a karanténu. A to je přesně to, co nařídil náš Stvořitel skrze Mojžíše Izraeli. Nebo si myslíte, že by si vládní činitelé měli pořídit síťky na motýly a před nákupními středisky ten virus chytali?
Pokud jsi věřící, tak bys měl jejich pokyny poctivě uplatňovat, protože jinak Bohu lžeš.
Přečti si prosím Pavlův dopis Římanům 13. kapitolu. Vlády a to ať „dobré, nebo špatné“ dostaly od Boha mandát k tomu, aby trestaly ty, kteří je kritizují a neposlouchají rozumné výnosy.
Na Klause asi nemají, protože se těší z doživotní imunity a tak mu to prochází, ale jen u lidí.
Protože ten virus si jej najednou našel.
Byla o tom jen kratičká zpráva, ale já měl radost, protože, no jak si o tom povídáme, Bohu se nelze posmívat.
A nyní si představte, že by měl těžký průběh a v nemocnici by bylo plno.
Co by se asi stalo ?
Kdyby tam byl v pozici lékaře Ježíš Kristus, nebo někdo, kdo jako on smýšlí, tak by řekl.“ Nechte jej na chodbě a pokud se uvolní nějaké místo a bude – li ještě naživu, tak jej přemístíme.“
Ale v dnešní době by lékař řekl. Odpojte tamtu starou cikánku, nebo toho Jehovistu a odvezte jí nebo ho rovnou na patologii a přemístěte lůžka, aby Vašík dostal to nejlepší místo. A v duchu pro sebe „to mi ho byl sám čert dlužen, ale přeci se kvůli němu nenechám šikanovat od vedení.“
A shodou okolností ta zavražděná byla vaše maminka, nebo sestra nebo.
To nejsou pohádky.
Takové případy se už v loni na jaře staly v Americe. A jedna zdravotní sestra, která do takového jednání byla natlačena nakonec spáchala sebevraždu, protože to psychicky neunesla.
Dokonce jsem na internetu četl, že se to stává i v dnešní době v našich nemocnicích.
A protože ten virus je liška podšitá a snadno se nevzdá, takže se s ním asi hodně potrápíme, tak vám z Bible uvedu slova našeho Boha o stvořitele Jahveho.
Jsou to Boží rady určené každému, kdo je zaměřen na ducha.
Najděte si v Bibli Žalm 91 a budeme si číst od prvního verše.
1 Kdokoli bydlí na tajném místě Nejvyššiho, opatří si nocleh přímo ve stínu Všemohoucího.
2 Chci říci Jehovovi : Ty jsi mé útočiště a má pevnost, můj Bůh v něhož chci důvěřovat.
3 Sám tě totiž osvobodí z pasti ptáčníka, a od moru působícího strasti.
4 Svými perutěmi uzavře k tobě přístup, a pod jeho křídly najdeš útočiště. Jeho opravdovost bude velkým štítem a baštou.
5 Nebudeš se bát něčeho děsivého v noci ani šípu, který létá za dne,
6 ani moru, který kráčí temnotou, ani zničení, které plení za poledne.
7 Tisíc jich padne po tvém boku a deset tisíc po tvé pravici; k tobě se to nepřiblíží.
8 Jen svýma očima budeš přihlížet a uvidíš odplatu ničemných.
9 Protože jsi řekl : Jehova je moje útočiště, učinil jsem Nejvyššího svým obydlím;
10 žádné neštěstí tě nepostihne a dokonce ani rána se nepřiblíží k tvému stanu.
11 Dá totiž svým vlastním andělům ohledně tebe příkaz, aby tě střežili na všech tvých cestách.
14 Protože upnul svou náklonnost ke mně, opatřím mu také únik. Budu ho chránit, protože poznal mé jméno.*
Možná, že tím Božím andělem bude dokonce sám Ježíš Kristus, tak jednej a nenech si nabulíkovat, že jen samotná víra tě zachrání.
Musíš jednat, neboli mít skutky zaměřené na ducha.
* Znát Boží jméno také znamená vědět co to jméno znamená a mnoho dalšího. Ježíš měl Boží jméno ve velké úctě a učil své učedníky, aby se modlili o posvěcení tohoto Božího jména.
- Viz Matouš 6 : 9
- Následující povídka se bude jmenovat „Vrána k vráně sedá“ a bude pojednávat o tom, co od nás Bůh a Ježíš Kristus očekávají.