30. 11. 2020
Někteří lidé jsou přesvědčeni, že to je jen muška zlatá.
Jiní tvrdí, že štěstí je spojeno z poznáním a jiným stačí jen lahev dobrého a opojného moku.
Já ve svém životě zažil mnoho, chvilkami jsem byl i šťastný, ale nikdy mi to dlouho nevydrželo.
Pravdou však je, že člověk toho ke štěstí moc nepotřebuje.
Jak to řekl jeden v tom filmu „Moji dobří rodáci“
Lidé pracovali, no spíše dřeli a lopotili se na svých políčkách a přitom zpívali. Pak jim to vše znárodnili, neboli ukradli a ten zmíněný říká, běž na pole a poslouchej, zda tam ti družstevníci zpívají.
V té době ti „kulaci“, pak v neděli šli společně se svými rodinami do kostela, kde jim bylo řečeno, že je Bůh má rád , a že Kristus za ně zemřel obětní smrtí, tak že po smrti budou žít věčně v ráji, který je v nebi. Jako důkaz dostali od kněze kousíček nakvašeného chleba a pak šli v poklidu domů. Tedy ženy šly domů, ale muži do hospody, protože potřebovali to víno, aby tu suchou hostii mohli strávit.
A tak měli vše vyřešené a nic jim ve štěstí nebránilo.
Ale po celé dějiny se objevovali šťouralové, kterým se to zdálo být málo a tak přišli s nějakou „Hloupostí“ a převrátili vše na ruby.
V podstatě s tím začal už Ježíš Kristus.
1 500 let Židé slavili svátek „Pesah,“ to byl den ve kterém po desáté pohromě jako svobodní lidé opustili Egypt. Každý rok si jej ve stanovený den připomínali tak, že se sešla celá rodina snědli pečeného beránka a zapili to červeným vínem.
Ježíš jako rodilý Žid tento svátek také slavil, ale už dopředu upozornil své posluchače, že budou muset jíst jeho tělo a pít jeho krev, pokud budou chtít být jeho učedníky.
Tato jeho řeč se mnohým zdála být otřesná a tak jej opustili.
Při poslední večeři Pasah, kterou před svou smrtí slavil, nastavil jiná pravidla a to ve chvíli, kdy zavedl slavnost k upomínku jeho smrti, tak zvanou „Památnou slavnost.“
Při ní vysvětlil, že nekvašený chléb, znamená jeho tělo, které obětuje ve prospěch světa lidí a červené víno symbolizuje jeho krev, a skrze ní s učedníky uzavírá smlouvu o království, ve kterém budou jeho věrní učedníci sloužit jako králové a kněží, v jeho království v nebi.
A velký problém, který dodnes není vyřešen byl na světě.
Ve čtvrtém století po šíleném pronásledování křesťanů, kdy byli za živa páleni na křížích, jako osvětlení v noci, nebo házení lvům jako potrava k pobavení obecenstva, zvítězil „Rozum“ a křesťanství se stalo oficiální církví římské říše.
A nastal problém.
Kněží tvrdili, že oplatku by měli přijímat, neboli jíst všichni, ale víno, jen kněží a pochopitelně králové.
Nelze jim nic vytýkat, protože své tvrzení zakládali na slovech Pána.
A tak to v klidu probíhalo asi tisíc let.
Pak se objevil jistý „šťoura,“ jakýsi český kněz jménem Jan Hus a ten tvrdil, že by i ti obyčejní lidé měli při mši dostávat i to víno, neboli obojí, chléb a víno, nebo li podobojí.
To se lidu velice líbilo, ale kněžím už ne.
Možná že si říkali, proč by ta špinavá chátra měla pít naše víno.
Povolali si Husa do Kostnice na kobereček a výsledek už známe.
Hus byl přesvědčen, že má pravdu a chtěl, aby mu dokázali, že se mýlí a pak že své učení odvolá.
Oni se o to nesnažili, protože by to bylo marné.
Husité si pak na své štíty vypálili kalich, aby každý viděl za co bojují. Proto se jim říkalo „kališníci“, kterým jde především o víno.
Ale když se člověk nad tím zahloubá a vezme si k ruce Bibli, tak zjistí, že se mýlil Hus i kněží.
Dnes ve věku „poznání pravdy“, kdy pravdu mají Svědkové Jehovovi se věc ještě více zamotává.
Kdyby dnes Jan Hus, nebo nějaký jeho přívrženec z řad Svědků Jehovových přijímal podobojí a ještě to veřejně prosazoval, tak je upálen.
Tělesně to však vlády nedovolí, tak by se dostal pod kladbu a veřejně prohlášen za odpadlíka, což může být pro takového člověka a jeho rodinu ještě horší, ale to už vlády neřeší.
Svědkové Jehovovi totiž učí, že nikdo z jejich členů nesmí přijímat ani oplatku, natož víno, tedy kromě těch, kteří jsou Ježíšem vyvolení a budou s ním žít, po vzkříšení v nebi.
Zajímavé je, že nikdo z nich nemůže dokázat, že je pomazaný a proto jich nekontrolovaně přibývá a ti ve vedení, kteří o sobě tvrdí, že jsou pomazáni, říkají o těch druhých, že utekli z psychiatrické léčebny.
Kdo však má pravdu ??? Já to nevím a vy snad ano ??
Možná, že se pravdu dozvíme z Bible.
2. Tesaloničanům 2 : 8 – 12
„Potom bude vskutku zjeven ten nezákonný, kterého Pán Ježíš odstraní duchem svých úst a přivede vniveč projevením své přítomnosti. Ale přítomnost toho nezákonného je podle Satanova působení s každým mocným skutkem a lživými znameními a každým nespravedlivým podvodem pro ty, kdo hynou odplatou za to, že nepřijali lásku k pravdě, aby byli zachráněni. Proto Bůh na ně nechává působit omyl, aby uvěřili lži, aby všichni byli souzeni, protože nevěřili pravdě, ale měli zalíbení v nespravedlnosti.“
Dokážete z toho pochopit kdo má pravdu a kdo je zaslepen Satanem s Božím požehnáním ??
Já jsem z toho vedle. citoval bych slova Piláta, který Ježíšovi řekl, „Co je pravda ?“
Ale něco málo mi to říká a o tom se zmíním další úvaze.