20.1.2019
Jak jsem již mnohokrát psal, tak od mládí mám výjimečný dar, kterým jsou sny.
Často jsou barevné a velice realistické. Nejraději jsem měl, když se mi zdálo, že létám. To byla nádhera.
Některé však jsou velice psychicky vyčerpávající, jako by ze mě někdo vycucal energii.
Ale zdáli se mi i sny, které byly záhadné, a časem se ukázalo, že to jsou sny prorocké. O mnohých už jsem psal ve svých povídkách. Mnohé se již splnily, ale ne všechny, protože jejich splnění je otevřené. Záleží totiž na tom, jak se v životě zachovám.
Problém může nastat, když si je člověk začne vykládat, podle Mohou být sny nebezpečné ??? 20.1.2019
přání svého srdce.přání svého srdce.
Když jsem se pak v dospělém věku začal věnovat náboženství, tak se mé sny prohloubily.
V té době jsem se mnoho věnoval kazatelské službě a získávání novověrců. A dá se říci, že jsem v tom měl i mimořádný úspěch.
Jednou jsem vedl biblické studium s několika mladými lidmi, kteří se věnovali okultismu. Spojili se zlými duchovními silami, které je více méně ovládají až dodnes, i když se stali svědky Jehovovými.
Ono se to snadno řekne „zbav se démonů“, ale zkutečnost je jiná. Svědkové Jehovovi démony vyhnat neumějí. Dokonce ty, kteří tím fenomenem trpí odsuzují. A někteří z nich snad ani v démony nevěří.
Démoni se lidí drží pomocí různých předmětů, říká se tomu fetiš, a může to být i špendlík, ale jak poznat co tou fetiší je velmi těžké.
Když byl na zemi Ježíš Kristus tak démony s lidí vyháněl. A je velmi zajímavé, že s nimi zacházel důstojně. Oni se spolu dobře znali a to z doby, kdy žili v nebi jako Boží andělé a Ježíš jim jako Boží mluvčí předsedal.
Kdysi to byli přátelé, ale nyní stojí každý na jiné straně barikády.
Já s nimi mám mnoho nepříjemných zkušeností, ale možná i dobré, kdo ví.
Jeden z té skupinky se kterými jsem tehdy studoval Bibli, byl velmi vnímavý. Nakonec se všichni stali svědky, ale časem si je démoni opět podrobili. Dodnes zůstává jedna sestra, ale stíhá jí jeden problém za druhým.
Ten mladík nějakou dobu horlivě sloužil Bohu, ale pak jej také odtáhli. Provalilo se totiž, ale neoficiálně, že mezi Svědky Jehovovými je spousta placených členů StB.
Jeden ctižádostivý svědek, toho využil a založil si svou odbojovou skupinku, která byla těmi StB áky vyloučena, jako odpadlíci. A můj přítel byl mezi nimi.
Tři roky na to, to vedení Svědků Jehovových konečně přiznalo ve strážné věži. Ale pro tyto vyloučené to nic neznamenalo, protože je nikdo neoslovil, ani neomluvil, a tak zůstali mimo a žili si svůj život a navíc se vrátili ke všem neřestem, kterých se předtím zbavili.
Já si o jejich život dělal starosti a tak jsem je občas oslovil. Zareagoval jen jeden, ale jen na krátký čas, protože mezi svědky necítil Božího ducha, tak se vrátil zpátky.
A zase běžel čas.
Ten můj přítel se opět vrhl do života. Nejzajímavější z jeho činností byli počítačové hry. On patřil do jisté skupinky, která soupeřila s jinými. A Krištof vynikal.
Řekl bych, že jej v jeho činnosti podporovali i démoni, kteří jej pak po nocích velmi trýznili.
Kromě těchto nezvaných kamarádů měl i jisté vlastnosti a schopnosti, což nakonec vedlo k tomu, že jej jeho vlastní skupinka odsoudila k smrti jako sice hodného, ale nežádoucího diktátora.
V té době jsem s ním navázal kontakt a posílal mu své povídky.
Ty jej velice zaujaly a začal se vracet k Bohu. Nejvíce se mu líbily sny a on velice toužil prorocké sny mít.
A začaly se dít podivné věci.
Domluvili jsme se spolu, že budeme na povídkách spolupracovat. Já je budu psát a on upravovat.
On už v té době velice pokročil, démoni také, oni jsou velice vychytralí a tak změnili taktiku. Do této doby jej trýznili, ale nyní před ním začali v jeho snech a viděních v hrůze prchat. Ale on naplněn silou od „Jehovy“ je pronásledoval a jakou si duchovní rukou je chytal pod krkem a zavazoval do pytle.
Nejzajímavější bylo jedno vidění, které dokládá, že si to Krištof nevymýšlí, ale skutečně prožívá. Ve snu pronásledoval jednoho z těch trýznitelů. Pak jej dostihl. Chytil jej za zátylek a tlačil jej z zemi.
Démon se před ním hrůzou celý chvěl a Krištof mu říká „Jak se jmenuješ“? A ten démon mu chvějícím se hlasem říká „Jdi do hajzlu“. Krištof se rozčílil a sevřel stisk a opakuje „Jak se jmenuješ“, a démon odpoví, „vždyť říkám, „Jdi do hajzlu“, a tu si Krištof vzpomněl, že když byl trýzněn, tak tomu démonu říkal „jdi do hajzlu“. A tak jej nyní zvedl a zavázal do pytle.
To mi začalo být podezřelé, protože Ježíš také vyháněl z lidí démony, ale jednal s nimi s úctou.
Obrátil jsem se k Bohu o pomoc, abych pochopil kdo Krištof ve skutečnosti je.
Nejdříve jsem viděl, jak se na mé zahrádce pásli dvě srnky. Byla to matka a její mládě. Najednou se tam objevil vlk s huňatým ocasem a přinutil tu mladší srnku, aby jedla jeho výkaly.
Pak jsem viděl oplocený pozemek a na něm byly v kruhu položeny ocelové lahve na sváření ocelí. Ty lahve byly ohnuty, takže kopírovaly ten kruh. Chtěl jsem je postavit, ale byly velice těžké a nestabilní.
Dále jsem viděl kopec a já na něm stál. A pak jsem zjistil, že je to vlastně dřímající sopka. Najednou začala v mé blízkosti kouřit a já odběhl na druhou stranu. A jakmile jsem tam doběhl, začala kouřit i tam. A tak to bylo stále dokola.
Zkrátka Bůh mne varoval s tím, že mě při spolupráci s Krištofem čekají jen problémy.
To s tou sopkou uznal, že skutečně takový je. A to ostatní se prokázalo také jako naprosto pravdivé.
Já ty sny vzal na vědomí, ale ve spolupráci jsem pokračoval, protože jsem velice trpělivý a také proto, že jsem jej potřeboval.
A tak se to rozjelo.
Zpočátku měl dva zajímavé sny, ale ty ostatní už jsou s otazníky, které jsou stále větší.
V tom prvním byl na břehu řeky Ohře a chtěl po ní v lodičce plout ze Šabiny do Sokolova. Ale ta voda byla hrozně špinavá. Nakonec se nějak dostal do Sokolova a komín v chemičce se začal naklánět a nakonec se zřítil na nějaké budovy.
A Krištof hned, že se to týká mně, a že to se mnou skončí jako s tím komínem.
Darmo jsem jej varoval před unáhleným výkladem, ale marně. Po nějaké době si našel jinou oběť, jakého si bratra v Sokolově. A přitom se ten sen týká jeho a jeho životní cesty kterou nastoupil. Bůh Jehova jej varoval, ale marně. Já mu napsal email ve kterém mu říkám, že ty sny, na kterých si tolik zakládá mohou pocházet i od démonů a Bůh jej před tou špínou varuje.
Vše marné.
Nakonec přišel s tím, že mu Jehova ukázal, že bych já měl pracovat na svých vlastnostech. Že mám ty špatné, kterých je většina, pověsit na řeznické háky. Já mu na to řekl, že pokud ten sen měl on, tak se to týká především jeho vlastností.
Pak měl sen, který mu říkal, že zemřu ve stejný den jako Karel Gott. Když se to nesplnilo, tak jsem mu řekl, že falešní proroci mají být ukamenováni, ale on se oklepal a dělal jako by se nic nestalo.
Pak si dal umělecké jméno „Ohnivý smeták“. K tomu prý byl inspirován Jehovou. Jde o keř, ze kterého na Mojžíše mluvil Boží anděl. Nejspíše to byl Boží mluvčí a archanděl Michael, dnešní Ježíš Kristus.
To už jsem cítil čertovinu. A pak přišla bomba.
Krištof přišel s tím, že pod vedením Božího svatého ducha pochopil, že Ježíš Kristus měl stejně nedokonalé tělo, jako všichni hříšní lidé. Argumentoval jedním veršem z dopisu Římanům z 8: 3 Zázraky dělal jen proto, že s ním byl Bůh a že on je ve stejné situaci.
Napsal jsem mu dvě povídky, kde jsem se mu snažil pomoci. Vysvětlil jsem mu, že v podobné situaci byli všichni proroci, ale k vykoupení lidstva to bylo málo, ale marně.
Krištof žije v euforii a démoni se mu klaní. On je svatý a Jehova s Ježíšem jej zvou na večeři.
Dokonce byl zázračně uzdraven a je schopen stejných zázraků. Všude se tím chlubí a je šťasten, když mu jiní naslouchají a obdivují jej. Dokonce tvrdí, že splňuje podmínky pro vzetí do nebe, kde by mohl s Ježíšem vládnout lidstvu, ale on to z pokory zatím odmítl.
Já jsem pro něj vypracoval dvě povídky, ale on je odmítl. Napsal mi, to co píšeš zní logicky, ale pravda je jiná.
Mně nezbylo nic jiného, než že jsem s ním přerušil veškerý kontakt.
Asi za půl roku se náhle objevil a tvrdil, že v Bibli našel verš, který hovoří o Ježíšově dokonalém těle.
Ale takový verš v Bibli není a on to ví. Přišel mně obelhat.
Ale já jsem s ním spolupráci obnovil v naději, že to myslí vážně. Ale nikam jsme se neposunuli. Pouze jsme se motali v kruhu, protože on všechno zdržoval. S člověkem, který je svatý a dokonce i jeho okolí je těžké vyjít.
On mně zahlcoval vlčími lejny, která načerpal z internetu. Ale já byl Bohem varován a tak jsem to využil a napsal několik povídek.
Nakonec mi poslal literaturu s hadrovou panenkou, která je spiritistickým mediem. A s ní mi poslal i démony.
Nakonec mi poslal z internetu nějaký spis, který napsal jakýsi adventista, ve kterém používá Boží jméno Jehova. Jinak Svědky Jehovovi špiní a špiní a vyzývá je, aby odešli z Boží organizace a vytvořili skupinky, které budou spolu komunikovat po internetu, samozřejmě pod jeho vedením. Krištof na mě naléhal, abych si to přečetl. Nakonec jsem to udělal a na dva dny jsem přišel o svatého ducha.
Nakonec jsem zjistil, že Krištof je tomuto falešnému proroku velice nakloněn , a že myšlenku o hříšnosti Ježíšova těla neopustil.
Ústa má plnou Jehovy , Ježíše a lásky, ale skutky jsou jiné.
Ale sny se plní, to se nedá popřít.
Po těchto zkušenostech jsem poprosil Boha Jehovu, abych už sny neměl a pokud to bude jeho vůle, tak ať se mnou komunikuje jiným způsobem. A On mou prosbu vyslyšel.
Na něm se plní Ježíšova slova zapsaná v Matoušovi v 7 kapitole a verších 21 až 23, cituji „Ne každý, kdo mi říká : ,Pane, Pane, vstoupí do nebeského království, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ,Pane, Pane, což jsme neprorokovali v tvém jménu a v tvém jménu nevyháněli démony a v tvém jménu neprováděli mnoho mocných skutků? A přeci jim pak vyznám: Nikdy jsem vás neznal ! Jděte ode mne, vy, kdo se dopouštíte nezákonnosti“. A verš 20 „Skutečně tedy poznáte ty lidi podle jejich ovoce“.
Napsal jsem mu, že jsem si ke spolupráci najal jiného bratra.
Odpověděl mi, že je to dobře, protože nebude zodpovědný za ty mé výkaly, které píšu a nebude muset strkat nos do zadků mých srnek.
Dobře mi tak.
Tato závažná fakta mohu kdykoli doložit vzájemnou korespondencí.
20.4.2021
Uplynul už více než rok Krištof přišel z tím, že je pomazán svatým duchem a to znamená, že bude žít věčně v nebeské říši po boku Ježíše Krista.
Nakonec prohlásil, že není jen pomazán, ale už zapečetěn.
To znamená, že ať udělá cokoli, tak se nic nemění.
To jsem trochu zalapal po dechu a řekl mu, že k zapečetění dochází až těsně před smrtí. On mi říká, a jak je to dlouho. Řekl jsem mu jen polopravdu, protože mě v té chvíli napadlo, že apoštol Pavel také prohlásil ještě zaživa, že už má korunu jistou.
Ale on byl odsouzen k trestu smrti, seděl ve vězení a čekal.
Tak jsem jen vypálil od boku, že to musí být nanejvýš rok před smrtí.
A že je to dobré, že s tím počítá.
Podle Bible je psáno, že pomazaní budou mnozí, ale zapečetění jen někteří a k tomu dochází asi v den jejich smrti.
Bůh zhodnotí jejich život a rozhodne.
Přemýšlím, kde Krištof pochytal takové rozumy.
Samozřejmě u toho svého učitele, protože v křesťanstvu se učí, že všichni dobří lidé jdou do nebe. A že jednou spasen, znamená navždy spasen.
Martin mi občas vypráví své sny, kterými je přímo posedlý, protože při nich prožívá neuvěřitelnou euforii.
Nakonec jsem se obrátil k Bohu Jehovovi, abych viděl a zažil to, co prožívá Krištof, abych to pochopil a vyvodil závěry.
A měl jsem sen.
Byl jsem přenesen do jiného světa. Bylo to tam nádherné a já cítil takovou radost, která přecházela až do euforie.
Bylo mi podvědomě řečeno, že v tomto světě mohu žít už nyní a navěky, jen musím splnit jednu podmínku.
Já na to neříkal nic, jen jsem se pozorně rozhlížel kolem.
Bylo tam několik lidí a mezi nimi Krištof.
Byli šťastní, ale !!!
Měli nepřítomný pohled.
Natahovali ke mně ruce a chtěli ode mě drogy.
A v tu chvíli jsem všechno pochopil.
Satan po mě chtěl, abych otevřel svou mysl snům, aby mě mohl ovládat, tak jako Krištofa.
Krištof je v hypnotickém spánku plně ovládán démony, ale oni na něj působí tak, aby byl šťastný.
Navíc trpí asi schizofrenií, ale určitě šílenou ctižádostivostí a sebestředností.
Já takové radosti nechci, ani sny kterými by mě ovládali zlé duchovní sily.
PS.
Pokud si otevřete tuto povídku a ty předchozí už máte prostudované, tak se prosím vraťte k povídce č. 60, která se jmenuje „Har Magedon“, protože jsem tam něco důležitého dopsal.