10.8.2020
,,Však podobná je jí právě, jak oko oku v jedné hlavě“. To jsou slova jedné babice z balady o zlatém kolovratu. Těmito slovy chtěla zlá babice vyměnit svou povedenou dceru za hodnou a pokornou dceru nevlastní. A málem by se to povedlo, protože si byly opravdu tak podobné, že to ani král nepoznal. Ale díky vyšším mocnostem se to vše nakonec provalilo a vlci se nažrali.
Stejné je to například s vajíčky od jedné slepice. Jsou k nerozeznání. Ale jedno je oplodněné kohoutem a to druhé ne. Pozná se to jen tak, že je dáte do líhně, nebo pod slepici. Po týdnu se vejce prosvítí a v jedno m se vyvíjí život a v druhém ne. Jinak řečeno z jednoho se za čas vylíhne kuře a z druhého nic, bude z něj smradlavý pukavec.
Ještě zajímavější je to se Satanem a Bohem Jehovou.
Satan se snaží Boha ve všem napodobovat, ale bez valného úspěchu. Ale dosáhl alespoň toho, že si jej lidé s Bohem pletou. Mají názor, že kdyby byl Bůh, tak se ty hrozné věci ve světě nedějí. Ve skutečnosti je vytvářejí samotní stěžovatelé a to pod Satanovým vedením. Krásně je to vidět v moderních pohádkách. Čert je vždy nejlepším přítelem a sympaťákem, kterého můžeme nakonec oblafnout.
Ale jinak je jeho činnost z hlediska dlouhodobého velice prospěšná. Kdyby to tak nebylo, tak by to Bůh nepřipustil. On totiž odhalí v Božím lidu každou faleš. Jinými slovy oddělí zrno od plev. Jeho zájem je sice jiný, a to znečistit Boží lid. On si lidi, které získá, nechce přivlastnit, ale naopak. Přeje si, aby dál zůstali v Božím lidu, dokonce aby měli postavení a mohli ovlivňovat druhé. Ví totiž, že trochu kvasu zkvasí všechno těsto. A v této jeho činnosti je dokonalý. Ač je to můj nepřítel, tak musím před ním smeknout klobouk, protože vidím, kolik kdysi horlivých Božích služebníků už získal. On si totiž lidí velice všímá a ví, co na koho zabere. To neznamená, že mu člověk nemůže odolat. Může, ale musí být upřímný sám k sobě a prosit Boha Jehovu o pomoc. Když se ukáže, že není dost pokorný a upřímný, tak je s ním konec. To sice nemusí být hned vidět, ale Jehova to zaregistruje a ve velkém soužení takový člověk dostane označení „kozel“, a pod nůž.
To se stalo i jednomu z mých tělesných bratrů. On je sice přesvědčen, nebo doufá, že proleze, ale jeho skutky vypovídají o něčem jiném a Bůh mu to dává znát. On říká, že když se náhodou někdy pomodlí, tak celou noc nespí, protože jej trápí démoni.
Oni totiž vědí, že mu Jehova nepomůže a tak jej od modliteb odrazují, aby se náhodou nevzpamatoval.
A přitom byl tak horlivý a nadšený. Ale občas zašvindloval a ono nic. A pak více a zase zdánlivě nic. Ve skutečnosti se však stalo mnohé. Satan mu podstrčil jednu zajímavou biblickou myšlenku, na kterou neznáme stoprocentní odpověď.
Jde o to, že se v Bibli píše, že Bůh je všemohoucí. Z toho vyvodil, že musel vědět, jak to s Adamem a Evou pod Satanovým vlivem dopadne. Pak to rozvíjel dál, až nakonec dospěl k neomylnému závěru, že je Bůh Jehova se Satanem domluvený, a že Satan dělá pro Boha špinavou práci.
Svědkové Jehovovi tuto otázku vyřešili tak, že říkají, že to Jehova sice mohl vědět, ale že to vědět nechtěl, protože je náležitě poučil a varoval je před následky neposlušnosti.
Pro mne osobně to není důležitě. Důležitý je ten fakt, že každý má svobodnou vůli a může se rozhodnout tak, či onak. Z dlouhodobého hlediska je ale dobré, že to je tak, jak to je. Můžeme získat zkušenosti.
Já jsem poznal Boha až ve třiceti letech, takže jsem si vyzkoušel všechno. Lituji ty, kteří se narodili v rodinách svědků Jehovových. Jsou lákány vším možným a často podlehnou. Mě také mnoho věcí láká, ale už jsem to vyzkoušel a tak vím, že to za tu chvilku nestojí, natož, abych si to u Boha polepil a tak jsem v klidu.
Nejhůře ale dopadne člověk, který si z Bible vybere jistý verš, který vytrhne z kontextu Bible a postaví si na tom své náboženské představy.
Jde o Pavlova slova zapsaná v dopise Římanům, v osmé kapitole a verš třetí. Tam je napsáno, cituji ,,Vždyť vzhledem k tomu, že ze strany Zákona byla neschopnost, zatímco byl slabý prostřednictvím těla, Bůh tím, že poslal svého vlastního Syna v podobě hříšného tělaa kvůli hříchu, odsoudil hřích v těle, atd.“
Všimni si, že tam není napsáno v hříšném těle, ale v těle podobném hříšnému tělu. A to je dost podstatný rozdíl.
Srovnej si, co o tom píše Pavel v dopise Filipanům, ve druhé kapitole a verši sedmém. Tam je napsáno, že se stal podobným lidem.
To znamená, že kdybyste postavili Ježíše do jedné řady s padesáti vrstevníky, tak by mezi nimi nebyl žádný viditelný rozdíl. Rozdíl by byl vidět až za nějakou dobu. Ty jeho vrstevníci by stárli a umírali, ale on by byl pořád stejný.
Apoštol Pavel to uvádí proto, abychom se nad sebou zamysleli. V té druhé kapitole Filipanům píše: Verš třetí, až sedmý, „nic nebudete dělat ze svárlivosti ani ze samolibosti, ale z poníženosti mysli budete považovat ostatní za sobě nadřazené, a nebudete s osobním zájmem upírat oči jen na své vlastní záležitosti, ale s osobním zájmem i na záležitosti ostatních. Zachovejte si takový myšlenkový postoj, jaký měl i Kristus Ježíš, který ačkoli existoval v Boží podobě, neuvažoval o tom, že by něco uchvátil, totiž aby byl roven Bohu. Ne, ale zřekl se sám sebe, přijal podobu otroka a stal se podobným lidem. atd.
Vidíš, být podoben ani zdaleka neznamená být roven.
Drahý bratře přemýšlej o tom, co tě přivedlo do toho tvého bludného omylu.
V dospívání jsi s přáteli zkoušel navázat kontakt z démony. Pak jste se stali na krátkou chvíli svědky Jehovovými. Démoni si vás přitáhli k sobě. To se projevilo tak, že jste se vzbouřili, protože nebylo po vašem. Pak sis rozbil manželství, protože jak jsi sám řekl, pro tvou tvrdohlavost a neústupnost.
Pak ses zapojil do počítačových soubojů. Vaše skupinka, lépe řečeno ta tvá, byla nejlepší. Nakonec tě vlastní přátelé odsoudili k smrti, protože zjistili, že jsi naoko mírný, ale ve skutečnosti ctižádostivý diktátor.
Pak jsme spolu dva roky komunikovali. Zpočátku to bylo fajn. Ale od jisté chvíle se situace začala měnit. Začal jsi být vůči mně povýšenecký a kritický. Chtěl jsi mně ovládat a řídit mou činnost.
Dokonce jsi nedbal na varovné sny, které ti říkaly „prozkoumej své pohnutky a vlastnosti“. Ty si vybíráš jen to, co se ti hodí a co lichotí tvé mysli. A také nejsi objektivní, protože všude vykládáš o tom, co tě vyvyšuje, ale zatajuješ to, co ti nelichotí.
Zkrátka si vytváříš své náboženství. Tvá argumentace na mé varování je, jedna babka povídala, nebo tím, co jsi vyčetl na internetu. V podstatě přiznáváš, že dáváš za pravdu démonům.
Podívej se, co o tobě napsal apoštol Petr ve svém druhém dopise, v druhé kapitole a verši dvacet dva: „Přihodilo se jim to, co říká pravé přísloví; pes se vrátil ke svému vlastnímu zvratku a vykoupaná svině k válení v blátě.“
Ale nejvážnější jsou slova Ježíše Krista. Přečti si dvacátou druhou kapitolu v knize Zjevení verš 18 ,,Vydávám svědectví každému, kdo slyší slova proroctví tohoto svitku; jestliže někdo k tomu přidá, Bůh mu přidá ran, o nichž je napsáno v tomto svitku.“
Pokorně tě prosím, zastav se a přemýšlej. Chceš žít v novém světě, nebo se pouze chvíli chvástat??? Pokud by se Ježíš narodil v hříšném těle, tak by nemohl svou obětí nikomu prospět, v tom případě bych Bibli hodil do kanálu a ožral bych se jako prase.