6.září 2019
Drahý a milovaný, slavíku Kájo.
Nezlob se, že mám tu drzost a tykám ti. Je to proto, že jsme skoro stejně životem zkušení.
Milióny lidských srdcí po celém světě, se nyní úzkostlivě chvějí obavami o Tebe. Mnozí se upřímně modlí ke všem bohům a svatým. Jiní doufají, že ti pomohou špičkový lékaři.
Ale obávám se, že jejich upřímný zájem a strach o Tebe vyzní zcela naprázdno, protože Tobě může pomoci jen jeden Bůh a ty jeho jméno znáš.
Nezlob se na mne, že tě tak důvěrně oslovuji, když mně neznáš. Ale až si přečteš můj dopis a povídku, kterou jsem napsal v době, když jsi připravoval velkou show ve spojitosti s tvým kulatým jubileem, tak to pochopíš.
Nyní tady vkládám pokornou prosbu pro ty, kteří tě upřímně chrání a mají tě rády.
Prosím Vás.
Pokud chcete, aby se váš milovaný uzdravil, tak mu prosím předejte můj dopis. Protože i já mám upřímný zájem o jeho zdraví a život, navíc jsem to jen já, kdo ví, proč tak náhle onemocněl a jak se z toho může dostat. Děkuji.
Já o tom Kájo, neměl ani tušení, že ti budu psát, ale Bůh to zařídil jinak. Abys tomu rozuměl, my dva jsme spolu nějak neviditelně spojeni, asi jako dvě hvězdy, které se vzájemně obíhají a přibližují se k sobě, až se nakonec začnou ovlivňovat. Jedná z nich je jasná a zářivá, ale ta druhá zatím neznámá a potemnělá.
Já o tobě vím již od svého dětství.
Poprvé jsem tě viděl v československé televizi a to před MDŽ. Tam si seděl na houpacím dřevěném koni a zpíval jsi písničku, kterou si pamatuji dodnes. Zpíval jsi Sotva dostal stádo krav, jak to kázal dobrý mrav, u každé se zastavil a slušně se jí představil. A pak to bylo ó milé krávy, mám tu čest atd.
Pak jsi začal stoupat po pomyslném nebi, zatímco já se pral se životem a byl Bohem školen pro jeho záměr, takže jsem byl v podstatě neviditelným.
Oba dva jsme dostali od Boha výjimečné dary. Ty dar zpívat a malovat a já vidět věci, které druzí nevidí a k tomu prorocké sny. Navíc píši pod inspirací poučné povídky pro lidi, kteří nechápou to, co se děje.
Tys ten svůj dar využíval dobře pro potěchu druhých, ale zapomněl jsi poděkovat Bohu za to, že ti je dal.
A protože mám dar vidět, tak mi Bůh ukázal, a to před tvým jubileem, že s tebou bude zle. Není to proto, že bych byl nějak výjimečný, to ne, ale Ty jsi výjimečný a proto nás pravý Bůh propojil, aby ti ukázal cestu, protože má s tebou jistý plán.
Na bilbordech bylo všude napsáno, „Karel JE Bůh“. Kdybys znal Bibli, tak bys věděl, že Bůh je na takové vyvyšování lidí alergický. Něco podobného zažil i Židovský král Herodes. V jistém městě, kde měl veřejnou řeč, začali lidé volat, „to je hlas Boží a ne lidský“. Zpráva říká, okamžitě jej udeřil Jahvův anděl, takže zemřel za živa rozežrán červy.
Na druhé straně babylónský král Nabukandesar byl za svou pýchu, která byla oprávněná, protože dokázal nemožné a proto je o něm psáno, že je jako mohutný strom, jehož výška dosáhla do nebe, postižen psychickou nemocí a zbaven trůnu. Sedm let běhal mezi dobytčaty, protože si myslel, že je býkem. Po sedmi letech byl Bohem Jahvem zázračně uzdraven a vrátil se na svůj trůn. Od té doby byl pokorný a uznal, že jedině Jahve je Bůh, který dokáže člověka neotřelým způsobem pokořit a také uzdravit.
Já to v té povídce jasně napsal a tys vážně onemocněl. Asi tvá hvězda záhy pohasne, ale máš šanci k nápravě a proto ti píšu. Můžeš být uzdraven již dnes a nebo být v ustanoveném čase vzkříšen k opětovnému životu a opět zářit. Všechno je o pokoře a víře. Druhá možnost je věčná tma.
Co se týká mně, tak bych tě vůbec neoslovil, ale můj přítel, Krištof, který má také prorocké sny, mně upozornil na to, že pokud to neudělám, tak dopadnu stejně , protože to viděl ve snu, a to já nechci.
Přeji ti uzdravení a život, ale rozhodnout se a jednat musíš ty.
Tvůj Smoke
Povídka 8. Scéna tohoto světa se mění
Další povídky najdeš na mém blogu biblesmoke.cz
Tento dopis jsem napsal začátkem září 2019. Chtěl jsem jej odeslat, ale Krištof v něm hledal blechy. Prý je neuctivý. Já jej stále doplňoval, ale pořád to prý nebylo to ořechový. Nakonec jsem mu řekl, ať to přepracuje a uhladí svým hladkým jazykem. Utekl zase týden a on, že s tím nedokáže pohnout, ale ať ještě týden počkám.
Já mu na to říkám, a co když nám do té doby umře. A tak tomu je, za tři dny, to je 1. 10. 2019 odešel prý do uměleckého nebe.
Je mi moc líto, že jsem mu ten dopis, byť i v hrubé podobě neposlal.
Možná, že by tu s námi ještě pěknou řádku let zůstal.